Yaeda Chini, Lake Manyara, blechy a boty
V posledním příspěvku jsme popsali co to vlastně Yaeda Chini je a jaké šílené podmínky zde panují. Lidé zde žijí v chatrčích uplácaných z hlíny – ovšem jen ti zámožnější, ti chudší, opravdoví bushmani, žijí ve velkých skupinách v jednoduchých chýších ze slámy. Zde bych se jen zastavila a popsala náš zážitek s návštěvou jednoho takového domu, který jsme zahlédli právě při cestě do Yaeda Chini. Martin zastavil auto a hrdě nám ukazoval domek, který slouží jako letní sídlo (tedy pro období listopad – únor) pro jeho bratra. Zeptal se nás, zda si chceme domek prohlédnout i uvnitř – samozřejmě jsme hned souhlasili, taková nabídka se neodmítá…
Celé obydlí se skládalo ze dvou místností - menší pro lidi, kde byla z klacků sestavená jednoduchá postel, na které nocují 4 lidi a větší, která slouží jako chlívek pro kozy. Celý dům byl asi metr dvacet vysoký, takže jsem se v něm nemohla narovnat ani já, natož lidé normálního vzrůstu jako je Anka, nebo Michal. Domek jsme si tedy prohlédli, nafotili, natočili a pokračovali jsme v cestě. Po chvíli jsme se však začali v autě všichni nějak ošívat. „Já mám na sobě spoustu nějakých malých broučků…“ „To jsou blechy!!“
Po celý zbytek dne jsme pak ze sebe vzájemně obírali tyto malé skákavé mršky. Martin byl asi jediný, který se tomu celou dobu smál – „This is Afrika“. Přesto jsme se domluvili a i Martina donutili k odblešovací akci. Nikdo nesmí vstoupit do našeho domu v oblečení, které mohlo přijít do styku s blechami. Napustili jsme dva škopky vody a po jednou se vždy svlékli do naha, oblečení hodili do lavoru a rychle proklouzli do sprchy. Snad jsme všechny blechy nechali venku. Posbírali jsme veškeré protihmyzí prostředky, které jsme si do Afriky dovezli a vše řádně nastříkali. Nic nebylo ušetřeno, ani Martinovo auto. Věci jsme přes noc nechali venku a šli spát. Celou noc jsem se ale přesto drbala a zdály se mi bleší sny.
Druhý den jsme pokračovali v našich výletech. Jaké mě ale čekalo překvapení, když jsem si šla ven pro svoje věci. „Kde mám boty? Tady jsem si je nechala.“…Boty byly nadobro ztraceny. Prvními podezřelými byly místní děti. Boty byly pěkné, nové, barevné, koho by nelákaly, avšak velikost 39 by většině dětí z nohy spadla a navíc by si tu nikdo nedovolil krást, jelikož by se na to hned přišlo. Přesto jsem celý den všem nedůvěřivě koukala na nohy. Nic naplat, musím si koupit nové, ještě že to byly jen obyčejné botasky z Lidlu..
Poslední den jsme se s Karlem a Silvou rozhodli, že si užijeme a navštívíme národní park Manyara. Moc jsem se těšila a doufala, že uvidíme hlavně slony. Objednali jsme si speciální Safari Jeep s otevírací střechou. Cena byla sice „trochu“ vyšší, než za běžné auto, ale určitě se to vyplatilo. Zpočátku jsme si užívali výhledy na opice, antilopy a postupně jsme zahlédli v dálce i zebry, žirafy a hrochy.
Po slonech ale ani vidu ani slechu. O to větší jsem měla radost, když nám nakonec jeden slon přešel přímo přes cestu :-)
Poslední společný den jsme už zůstali v Arushi a já měla v plánu koupit si nové boty. Suverénně jsem šla do Nakumatu, což je jediný velký obchodní dům na evropský způsob (čili tady seženete věci jako slané bagety, sýry, jogurty, čokolády a nutellu, mnoho druhů koření, ketchup a další vymoženosti – samozřejmě s řádným příplatkem). Boty jsme tu však nenašli, a proto jsem se vydala s Martinem do města. „Cože, ty chceš koupit NOVÉ boty???“ smál se Martin. V tu chvíli jsem si opravdu naivně myslela, že je to možné. Začali jsme obcházet město a hledat obchody s botami. Když už jsme však nějaký obchod našli, dámské byly jen sandálky na podpadku. Na Baťu jsem spoléhala, ale ani zde jsem nepochodila. Když jsme konečně narazili na obchod se sportovní obuví, nestačila jsem se divit. Jeden pár obyčejných botasek vyšel na 200-300 USD a navíc opět neměli mou velikost. Rezignovala jsem a zašla na místní sekáč, kde jsem si jedny vybrala. Cena za obnošenou obuv byla i tak 20 USD, tedy alespoň pro bělochy, už jsem ale neměla sílu dál hledat, či smlouvat.
Jaké tedy plyne poučení? Nechoďte do neobydlených místních domů – můžete přijít o boty :-)
Denda
Více fotografií z Yaeda Chini můžete nalézt zde. Pro fotky z Manyara Natinal Park klikněte zde.