Dongobesh Running Race

Od začátku svého pobytu jsem se snažila s dětmi běhat. Protože sama nejsem zdatný běžec a už vůbec ne trenér, vyhledávala jsem si manuály a ptala se všech známých atletů, jak děti správně naučit techniku běhu a postavit tréning tak, aby je bavil a od běhání neodradil. Nakonec jsem ale zjistila, že místní děti jsou šťastny za úplně cokoliv a já si tak jen našla skvělý okruh, kam jsem pravidelně v půl sedmé ráno děti brala. 

Dvě skupiny běžců pravidelně běhaly ke skále, kde měly povinné protažení (při kterém žadonili o kliky), malé kolečko pod horami a zpět ke škole. Celý okruh nám zabral něco přes hodinu. Já jsem si tato naše ranní setkání opravdu užívala, protože mě nabíjely pozitivní energií a proto jsem jen velmi těžce nesla, když se dětem od ledna změnil rozvrh a vyučování začínalo už v sedm – ne, opravdu jsem nebyla schopna vstávat v pět a běhat po tmě.  

Přesto jsem se nevzdávala a snažila se vymyslet alternativní plán. Ten se mi podařilo uskutečnit až jeden z posledních víkendů v Africe - Dongobesh Running Race. Tento závod padl na neděli 13. března. Po úvodních několika kolečkách se na start závodu vydalo zhruba 30 závodníků. Cestou na start jsme však také nezaháleli a natáčeli video, které můžete shlédnout zde.

Okolo čtvrté odpoledne se na start vydali nejprve kluci, kteří běželi dvě kolečka dlouhá zhruba 5 km a po nich holky běžící jen jedno kolo. Jak se dalo předpokládat, mezi kluky zvítězil můj oblíbený Amoni. 

Jelikož se k nám přidalo hodně dětí i ze Secondary School, skončila Vero až na druhém místě a Mary na třetím. 

Vítěze jsme náležité odměnili, ale nezapomněli jsme ani na zbytek závodníků, který jsme odměnili přívěšky na krk nebo náušnicemi. Každý z nich pak samozřejmě dostal také diplom a nějakou tu sladkou odměnu za statečnost. Závod to byl povedený a myslím, že jsme si ho všichni doopravdy užili. 

Denda

Video ze závodu tady.